Rovnováha kyselin a zásad - civilizační překyselení duševní, sociální a výživové roviny těla

Díl 1.

Francouzský vědec Voltaire  ve své době napsal:

"V první polovině života obětujeme zdraví, abychom vydělali peníze, v druhé pak obětujeme peníze, abychom zdraví opět nabyli. A během této doby plyne zdraví a život jen tak kolem nás."

Není to lékař, kdo je kompetentní k tomu, abyste byli zdraví, ale jen vy sami.

Historie

            Naše technika produkuje obrovské množství kyselin, které neustále unikají do atmosféry a vrací se k nám zpátky ve formě kyselého deště a sněhu. Co škodí přírodě, například v podobě vymírajících lesů, není zdravé přirozeně ani pro člověka. velmi podobná tendence se rozšířila i ve způsobu života a ve výživě.

Důležitou se tedy stává rovnováha mezi prací a životem.

            Rovnováha mezi prací a životem se ztratila už před dlouhou dobou a je (v rámci všude citelných tendencí ke globalizaci) naprosto v nedohlednu, jak by ji bylo možné znovu získat. Necháváme se neustále štvát důležitými a zvlášť důležitými termíny, mezi nimiž se život koná stále méně.

            Původně jsme byli relativně mírumilovně žijící sběrači s převážně vegetariánským způsobem výživy, ale čas nouze v době ledové z nás udělal bojovníky a "ostré hochy" zaměřené na maso. To bylo nutné,  abychom obstáli v životním boji a přežili. Výživa se přizpůsobila novému životnímu stylu, stala se bohatá na maso, a lidé se začali chovat vůči jiným příbuzným bytostem také spíše jako šelmy.

            Na začátku museli lidé bojovat především se stresem, který byl dán přírodou a který je stále ohrožoval v jejich existenci, když vycházíme z klimaticky tvrdých podmínek, ze záludností přírody a z ohrožujících zvířat.

            V té míře, v jaké se dal redukovat stres z přírody, vystupoval do popředí stále více lidmi vytvářený sociální stres. Že nabyl v dnešní době tak ohromných rozměrů a nutí nás ke stále aktivnějšímu a tím jednostrannému životu, za to si můžeme sami. Účinky, které se odrážejí ve způsobu stravování a přijímání potravy, jsou vidět všude a pociťujeme je na vlastní kůži.

            Místo klidného jedení potravu hltáme a krmíme se stále ještě jako šelmy. S tím spojený stres je hlavním základem panujícího překyselení, které v žádném případě nemá jen materiální příčinu.

Překyselení na duševní a sociální rovině

            Výsledkem dnešního životního stylu v podobě uspěchanosti a stresu na sociální rovině je stále větší duševní překyselenost, která se odráží i v tělesném překyselení. Bohužel se tento vývoj u člověka nedá přímo měřit, ani na duševní ani na tělesné rovině. U zvířat známe tento fenomén např. u psů v našich městech, kde přibývá zranění z pokousání. To už vedlo k požadavku na jakýsi "zbrojní pas" na psy ze strany kompetentních komunálních politiků. Psi jsou zjevně stále "kousavější". Kdo se na to takto podívá, bude všude nacházet kousavé, zaryté a zachmuřené lidi. Za tím vězí problém omezeného životního prostoru, vychází napovrch stín, který se projevuje především na psychických, sociálních a ekonomických rovinách.

            Civilizačně se všude zužuje prostor i v souvislosti s kariérou. Latinský výraz pro slovo strach je "angustus", což znamená omezený. Strach je tak velmi silně spojen s omezeným prostorem, o tom svědčí stoupající pocity paniky a fobií. Zúskostnělí lidé jsou duševně mnohem rychleji kyselí. Ve shodě s tím má jejich tkáň zvýšený sklon k překyselení. Což je základem, na kterém překyselující výživa manévruje organismus do jednostranné pasti.

            Ve společnosti, v níž je všechno stále omezenější a která je stále více podrobena tlakům, nevede cesta z této pasti pouze přes výživu. I když ta je základním startovní stupněm ke změně. Dosáhnout cílené rovnováhy těla a duše můžeme pouze v souvislostech celého životního stylu.

            Tudíž žít život ve všech jeho součástech v souladu s chtěním a skutečností.

Překyselení na rovině výživy

            Mnozí lidé na základě svého moderního životního stylu toho mají ze života málo, až téměř nic, a rovnováha práce a života pro ně zůstává milým pojmem, mají sklon ke kompenzování svých deficitů, aby vůbec mohli unést celek. Když už není život sladký, mohu alespoň sníst velká množství levných hutných sladkostí. A nejenom sladkostí, ale silně kořeněných jídel, výrazně, uměle dochucovaných potravin s intenzivní dráždivostí chuťových buněk - slané, kyselé, hořké, sladké apod. Teď jsem si "užil" a po krátkou dobu vnímám uspokojení na úrovni těla i duše.

            Protein se skládá z aminokyselin, tuky a oleje se skládají z mastných kyselin, sladkosti mají sice uhlohydrátový základ, působí však v látkové výměně přece jen vysloveně překyselujícím způsobem. Proti tomu stojí ovoce a zelenina, které jsou v podstatě zásadité, dnes však nemohou ani přibližně vyrovnat ohromnou nerovnováhu.

Poměr zásadité stravy ke kyselé by měl být 4:1

        

Pro chemika v našem těle není proces látkového stárnutí ničím jiným než nepřetržitá spotřeba anorganických látek za účelem neutralizace kyselin.

Projevy překyseleného organismu na úrovni zdravotních obtíží:

pálení žáhy

migrény

kožní exémy

alergie

bílé flíčky na nehtech

výrazně se kazící chrup, pokročilá paradentóza, zapáchající dech

zrychlené dýchání bez určených příčin - zbavování se kysličníku uhličitého ze sycených nápojů

obezita

zácpa, obtíže spojené s vylučovací soustavou - záněty, písek, kameny apod.

zvýšená teplota těla, potivost, návaly horka v klimakteriu

diabetes 2. typu

revma, třas a slabost končetin

celková, trvalá rychlá unavitelnost těla

svědění pokožky včetně hlavy

na psychické úrovni nespavost, psychický neklid, nesoustředěnost, podrážděnost až agresivita k okolí, emoční a citová plochost - neschopnost ventilace projevů prožívání emocí - radost, veselí, láska a pod., fobie a panické návaly až na úrovni psychiatrické zátěže

Výše uvedené symptomy nejsou strašákem, ale spíše okrajovým výčtem možných projevů těla, když už si s tím neví rady.

S jakými kyselinami - leptavými a zraňujícími se tedy náš chemik v těle potýká:

Kyselina močová - vzniká, když požíváme maso, kyselinu octovou, sladkosti, špatné tuky, nápoje s označením light.

Kyselina tříslová a kyselina solná vznikají při pití kávy a černého čaje

Kyselina mléčná vzniká při přehnané svalové činnosti, užívání tablet proti bolesti (s obsahem kyseliny acetylsalicylové)

Kyselina sírová vzniká při požívání vepřového masa, zadržuje "větry"

Kyselina dusičná vzniká při konzumaci naloženého masa (v solném láku), sýrů

Kyselina šťavelová vzniká, když jíme špenát, rebarboru a kakao(čokoládu)

Jak to tedy funguje, že již nejsme mrtví, když je toho tolik k likvidaci - zásady reagují s kyselinami a vytvářejí neutrální soli. Tímto způsobem se kyseliny vážou a vyplavují z těla, pokud dáme tělu šanci. Obranné mechanismy, které jsou našemu tělu vlastní, pracují nesmírně efektivně. Játra, slinivka břišní a žlučník jsou kompetentní k zpracování odpadu. Jakmile jsou však "přetížené", tělo si už neví rady, kam s tím "smetím" - začíná odpadní látky ukládat a z celého těla se stává "smetiště". A následkem nejsou nic jiného než nemoci.

Tělo zbavené kyselin, jedů a strusek by nás mělo obdarovat přinejmenším biologicky věkovým rozpětím až 120 let, a to bez toho, že bychom byli senilní, fyzicky opotřebení a vyžadovali stálou péči.

Pokračování dílem 2. - odkyselení těla