Být rodičem je pro každého z nás několikanásobné nej.. radostnější, těžší, delší, bolestnější, horší, namáhavější, veselejší, důležitější a tak bychom mohli pokračovat až do stovek nej. Co rodič to postoj, názor, předpoklad, ambice, zkušenost, způsob výchovy, nastavení důležitého a nedůležitého, toho co je v mé výchově tabu, míra benevolence a toleranční hranice. Jak tedy definovat rodičovství? Pokud půjdeme cestou encyklopedickou, tak lze říci, že rodičovství obsahuje všechny úlohy spojené s výchovou dítěte, které vedou k utváření nezávislé dospělé osobnosti. 

Jak by bylo logické měli bychom začít písmenem A, ale pro pořádek a logiku věci začneme R jako rodič.

Rodič:

Rodičem se stáváme v den početí dítěte, rodičem si přejeme být od dětství, rodičovství volíme úmluvou mezi námi a dítětem adotovaným nebo svěřeným do péče, rodičem jsme náhodu životních okolností, rodičem se učíme být celý život.

Na většinu činností, které v životě vykonáváme jsme nějak připraveni, buď vzděláním nebo získáváním informací z vlastní vůle nebo předáváním zkušeností a praxí, tedy cvikem pravidelného opakování.

A tak se dostáváme k tomu, že rodičem jsme bez předchozí odborné přípravy a stáváme se jím na doživotí.

Zpravidla základní rodičovské vzdělání lovíme během devíti měsíců těhotenství, vycházíme z tradic a zkušeností obou rodičovských stran, ba i prarodičů. Lovíme odborná pojednání, necháme se přátelsky poučovat nejbližším okolím a tak si malinko můžeme připadat jako když pejsek a kočička vařili dort, je tam všechno smíchané, určitě se to uvaří, ale bude takový výchovný dortík chutnat, bude sladký, vzhledný, trvanlivý a bezpečný ke konzumování a pokud ho budeme po léta ujídat, bude stravitelný a nasytí nás?

V momentě kdy je náš potomek na cestě a těšíme se z nové, nadcházející role rodiče, umíme poshánět vše potřebné a do hnízda pečlivě a cíleně snést. 

Jaký jsem rodič? 

A - ambiciózní rodič je ten,

který je toužící, snažící se vyniknout; mající vysoké cíle, ctižádostivý, podnikavý ve směru ke svému dítěti

B - blahosklonného můžeme charakterizovat citátem 

"Nic nečiní člověka tak nemožným jako blahosklonnost, tj. když někdo dává najevo, že jeho rozum je zbytečně velký pro společnost, v níž se nachází."  Samuel Johnson

C - cílevědomý je takový,

který je rozhodný, promyšlený, záměrný a účelný

D - despotický jedinec se jako rodič projevuje

neomezeně, radikálně a urputně s neomezenými pravomocemi pohlcujícími nejen dítě, ale i celou rodinu

E - empatický rodič

je vnímaví, soucitný a mající pochopení

F - frivolní rodič

se projevuje lehkovážností, občasnou nemravností v předvádění sebe i dítěte, obyvklou drzostí, prezentující nicotnosti jako velké a důležité milníky v životě, nezodpovědný

Rodičovská špetka:

Jméno dítěte - vybíráme, losujeme, sejde se rodičovská rada, jménem vytváříme dítěti první obal, formujeme si již od prvopočátku představu jaký asi bude, po babičce Anničce, dědečkovi Josefovi, nebo hrdinovi mého oblíbeného seriálu, hrdinovi z mého dětství, nebo po mě, nebo v rámci rodiny tradiční  - holčičky po mamince a kluci po tátovi, každopádně je to vyjádření prvního očekávání od človíčka, který s námi bude po celý zbytek života.

Nicméně po příchodu do rodiny říkáme našim dětem zlatíčko, sluníčko, broučku, pusinko, lásko moje a sposuta jinakých oslovení podle momentální nálady, citů a bublajících emocí, nic špatně, ale taky je důležité osolovovat dítě jeho jménem.

Pro časy budoucí využívejme jméno dítěte maximálně a často, hleďme mu u toho do očí. Při oslovování buďme přesní, nic proti zdrobnělinám, ale nešišláme.

I přezdívka získaná v pozdější době je příměr k vlastnostem, schopnostem a celkově osobnosti dítěte, někdy vzniká jako hanlivá, ale postupem času se může stát spojencem, potvrzením individuality a jedinečným erbem každého jedince. 

Pokračování ..........